78165

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


jkala --- 26. 3. 2003
Re: rozmanitost

Pod názor Honzy Jindry se podepisuji na základě mé dosavadní totožné
zkušennosti.
Mám někdy pocit, že většinu času strávím u včel jakýmsi neproduktivním
okouněním a kocháním se - já si s nimi a sám se sebou povídám. A dělám to
velmi rád. Jako zaměstnavatel bych se ale na hodinu vyrazil bez nároku na
odstupné:-)). Hobby je velmi těžká práce, kterou by člověk nedělal, kdyby se
jí musel živit.

Z Českého včelařství se už před několika roky vydělilo včelařství komerční
je mu věnováno i na úrovni svazového časopisu dostatek prostoru, mám pocit,
že často na úkor srozumitelné pomoci většině amatérů ). Komerční metody však
zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou většinu stejný vliv jako
konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost škodovek. Ale budiž - to téma
by se před pár lety četlo jen jako zajímavosti o flóře na Marsu.
Takže já se těším na to, že si osvojím metodu 20-ti minutového ( tj. dvacet
minut lidské práce ročně na jedno včelstvo ) včelaření. Už druhým rokem se
mi suší fošny z vejmutovky na Langstrothy - to abych věděl o čem mluvím.
Chci to zkusit, ale hodlám to sledovat jakousi skeptickou oponentní metodou.
Tedy ne pouze sledováním maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Protože
pokud někdo propaguje nějakou novou metodu, měla by to být metoda, která
řešení problému popisuje jednoznačně, opakovatelně a uceleně ve všech
zdůrazňuji ) aspektech.

Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím nenašel
nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody mají z
dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního zisku ) a že
nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní. Ani si nejsem jist, že se
budou čestně vypořádávat se zvyšujícími se požadavky na kvalitu medu,
vosku.... Ale pokud komerční metody nebudou mít negativní dopad na
celoplošnou nákazovou situaci a amatérské včelaření, pokud budou respektovat
zacházení se včelami jako s živými tvory rád si je osvojí a bude propagovat
i amatér jako já.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na
> základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v
> jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová
metoda.
> Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje
> Všechny zdraví Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 26.2.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiri Borik --- 26. 3. 2003
Re: rozmanitost

On Wed, 26 Mar 2003, jkala wrote:

> Komerční metody však zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou
> většinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost
> škodovek.

Já se na to dívám trochu jinak. Komerční metoda je postup, jak dosáhnout
při minimálních nákladech (pracovních i materiálních) maximálních výnosů.
Jako zájmový včelař si můžu dovolit "luxus" dělat něco nad rámec této
nutnosti, hrát si a experimentovat, protože ekonomické hledisko mého
včelaření není rozhodující. Jestli je ta práce navíc vždy ku prospěchu
věci, nejsem úplně přesvědčený ;-).

Ale podstata chovu včel a jeho účel (t.j. výnos medu příp. dalších
produktů) v obou případech zůstává, takže postupy by neměly být v zásadě
příliš rozdílné.

Jako příklad: v neděli jsem při kontrole našel jedno výrazně slabší
včelstvo s nedostatkem zásob (zřejmě zlodějky). Přemístil jsem ho, přidal
mu zásobní plásty a budu se s ním zřejmě ještě několikrát zabývat, abych
se ho pokusil přivést do kondice pro snůšku. Jako komerční včelař bych
prostě rovnou zazimoval oddělky navíc a problém se slabým včelstvem na
jaře vyřešil okamžitě spojením s jiným.

> Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím
> nenašel nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody
> mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního
> zisku) a že nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní.

Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným životem včel zas
tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat přednost si musí
každý rozhodnout sám.

A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu