78165
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- jkala --- 26. 3. 2003
Re: rozmanitost
Pod názor Honzy Jindry se podepisuji na základě mé dosavadní totožné zkušennosti. Mám někdy pocit, že většinu času strávím u včel jakýmsi neproduktivním okouněním a kocháním se - já si s nimi a sám se sebou povídám. A dělám to velmi rád. Jako zaměstnavatel bych se ale na hodinu vyrazil bez nároku na odstupné:-)). Hobby je velmi těžká práce, kterou by člověk nedělal, kdyby se jí musel živit.
Z Českého včelařství se už před několika roky vydělilo včelařství komerční je mu věnováno i na úrovni svazového časopisu dostatek prostoru, mám pocit, že často na úkor srozumitelné pomoci většině amatérů ). Komerční metody však zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou většinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost škodovek. Ale budiž - to téma by se před pár lety četlo jen jako zajímavosti o flóře na Marsu. Takže já se těším na to, že si osvojím metodu 20-ti minutového ( tj. dvacet minut lidské práce ročně na jedno včelstvo ) včelaření. Už druhým rokem se mi suší fošny z vejmutovky na Langstrothy - to abych věděl o čem mluvím. Chci to zkusit, ale hodlám to sledovat jakousi skeptickou oponentní metodou. Tedy ne pouze sledováním maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Protože pokud někdo propaguje nějakou novou metodu, měla by to být metoda, která řešení problému popisuje jednoznačně, opakovatelně a uceleně ve všech zdůrazňuji ) aspektech.
Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím nenašel nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního zisku ) a že nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní. Ani si nejsem jist, že se budou čestně vypořádávat se zvyšujícími se požadavky na kvalitu medu, vosku.... Ale pokud komerční metody nebudou mít negativní dopad na celoplošnou nákazovou situaci a amatérské včelaření, pokud budou respektovat zacházení se včelami jako s živými tvory rád si je osvojí a bude propagovat i amatér jako já.
pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> názory jiných a porovnávám se svými skuenostmi. Mnozí se tváří tak, e na > základě pozorování svých "n" včesltev mohou zeveobecnit svoji metodu v > jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová metoda. > Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje > Vechny zdraví Honza >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 26.2.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jiri Borik --- 26. 3. 2003
Re: rozmanitost
On Wed, 26 Mar 2003, jkala wrote:
> Komerční metody vak zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou > větinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost > kodovek.
Já se na to dívám trochu jinak. Komerční metoda je postup, jak dosáhnout při minimálních nákladech (pracovních i materiálních) maximálních výnosů. Jako zájmový včelař si můu dovolit "luxus" dělat něco nad rámec této nutnosti, hrát si a experimentovat, protoe ekonomické hledisko mého včelaření není rozhodující. Jestli je ta práce navíc vdy ku prospěchu věci, nejsem úplně přesvědčený ;-).
Ale podstata chovu včel a jeho účel (t.j. výnos medu příp. dalích produktů) v obou případech zůstává, take postupy by neměly být v zásadě příli rozdílné.
Jako příklad: v neděli jsem při kontrole nael jedno výrazně slabí včelstvo s nedostatkem zásob (zřejmě zlodějky). Přemístil jsem ho, přidal mu zásobní plásty a budu se s ním zřejmě jetě několikrát zabývat, abych se ho pokusil přivést do kondice pro snůku. Jako komerční včelař bych prostě rovnou zazimoval oddělky navíc a problém se slabým včelstvem na jaře vyřeil okamitě spojením s jiným.
> Bohuel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím > nenael nic, co by mne přesvědčilo, e ( jak říkám )"brojlerové" metody > mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výe momentálního > zisku) a e nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní.
Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným ivotem včel zas tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat přednost si musí kadý rozhodnout sám.
A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je lidstvo jen takovou drobnou epizodou.
Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2640
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Vechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu